Arciděkanský (farní) kostel Narození Panny Marie




     Farní kostel byl pravděpodobně budován krátce po založení města, takže nejstarší zdivo dosud zachované pochází z konce XIII. století. Jsou to zbytky křížové lodi. Kostel byl pravděpodobně zbudován jako basilikální stavba s vysokou hlavní lodí a nižšími dvěma vedlejšími loděmi. Na původní presbytář bezprostředně navazovala loď křížová, která byla situována ve směru sever-jih. Počátkem XV. století byla prodloužena podélná osa kostela o 10 m vybudování m nového kněžiště a vybudováním nové křížové lodi, takže původní křížová loď byla od kněžiště oddělena a při další přestavbě byla přeměněna v postranní kaple. Výstavbou nové křížové lodi vznikl síňový prostor (v českém stavitelství té doby dost i vzácný) s dvojicí křížových kleneb vytvořený netradičně v duchu P. Parléře. Pravděpodobným autorem klenby nového kněžiště byl Linhart z Alenberku, autor klenby kostela v Českém Krumlově. Podle názoru odborníků je nové kněžiště s novou křížovou lodí po stránce umělecké nejcennější část í kostela. Když  r.1550 spadl krov a s ním i strop hlavní lodi, provedl opravu tehdejší městský stavitel mistr Antonín, který v té době také stavěl Černou  věž. Při této opravě zaklenul kostel v pozdně gotickém duchu křížovou klenbou. Kromě pozdější přístavby kaple zvané Oliveta při jižní části kostela zůstal vnější tvar chrámu až do přestavby v letech 1898 až 1908 beze změny. Uvnitř kostela pak bylo r.1760 upraveno původní zdivo křížové lidi na dvě post ranní kaple. Podstatné stavební zásahy provedl v letech 1898 -1908 architekt Josef Fanta, který se snažil při způsobit vnější vzhled kostela stavu zobrazenému na Willenbergově obraze města z roku 1602, přitom však obohatil vnější vzezření mnohými novogotickými prvky, zejména na západním průčelí, jehož úprava je dílem sochaře Čeňka Vosmíka. Při této úpravě byl odstraněn i ranně barokní portál z roku 1687 s reliéfem Klatovské Panny Marie. Ten byl přenesen nad průchod Bílé věže postavené vedle kostela jako zvonice.
     Obraz Matky Boží, která chová na klíně malého Ježíše, má původ v severní Itálii nedaleko jezera Lago Maggiore v údolí Vegezzo. Je to kopie obrazu z temnějšího kostelíku v městečku Re, kterou přinesl s sebou do Klatov italský kominík Ricolt i kolem r.1650. Obraz zdědil krejčí Ondřej Hiršberger, kominíkův zeť. Bydlel s rodinou v domku na místě dnešní kaple „Chaloupky“, když 8. 7. 1685 obraz začal na čele Matky Boží krvácet. Rozbor krve na obraze, který byl proveden v r. 1985, se shoduje s krví, která se objevila na originálu obrazu v Re r. 1494 a dosud je tam uchovávána a její ž rozbor provedl prof. Judica Cordiglia z Turina v r.1962. Jednoznačně bylo prokázáno, že se jedná o lidskou krev skupiny AB. Na obraze je nápis, který v překladu znamená: „V lùně Mat ky sedí Moudrost  Otcova.“
     Vnitřní vybavení kostela prošlo několika změnami. Současný stav ovlivněný mnohými poutěmi k zázračnému obrazu P.Marie pochází z  konce XVII. a začátku XVIII.  století. Byl vybudován nový hlavní oltář s velkým baldachýnem pro mariánský obraz, dále dva ranně barokní oltáře v postranních kaplích a kazatelna, které se pro její umělecké provedení nemůže rovnat žádná jiná v jihozápadních Čechách.Všechny tyto dřevořezby pocházejí z dílny „pražského sochaře“, pravděpodobně M. V. Jaeckela. Malby na stěnách jsou přemalby původních gotických maleb, jednak nové malby M.Matouše z roku 1902. Malby na skle oken byly provedeny podle návrhù K. Klusáčka.