Úcta k Panně Marii v Klatovech během staletí

    Klatovy, založené r. 1260, postihla za dobu trvání města řada ničivých požarů, při nichž většina listinných dokladů byla s ostatními památkami zničena. Pokud jde tedy o starší doby, jsme odkázáni jen na dohady, úvahy, srovnání s jinými městy.
     O úctě k Panně Marii v prvních letech trvání města však svědčí ta okolnost, že kostel založený v městě krátce po jeho vzniku byl zasvěcený svátku Narození Panny Marie. Také po příchodu dominikánů do Klatov, kteří zbudovali klášter na severním okraji města a tzv. klášterec u jižních hradeb, lze předpokládat další šíření mariánské úcty, protože pro řád byla mimo jiné charakteristická úcta k Panně Marii, kterou bratří denně uctívají motlitbou růžence a antifonou Salve Regina (Zdrávas Královno), jak se uvádí v brožuře „Dominikáni“ vydané v roce 1996 nakladatelstvím Krystal.
Od husitských bouří až do doby pobělohorské, kdy byla klatovská fara spravována duchovními pod obojí, nelze předpokládat nějaké projevy mariánské úcty. Teprve po příchodu členů řádu tovaryšstva Ježíšova v roce 1636 do Klatov nastala příležitost k obnovení  mariánského kultu.
Největšího rozkvětu se dočkala v našem městě mariánská úcta po 8. 7. 1685, kdy poprvé krvácel obraz Bohorodičky. Když pražský arcibiskup Jan Bedřich Waldštejn povolil veřejnou úctu milostného obrazu, byl tento obraz 23. 9. 1685 nesen ve slavnostním průvodu okolo celého ohraženého města a slavnostně uložen na oltáři ve farním kostele. Aby bylo možno zvládnout velký počet poutníků (v roce 1686 přijalo sv. přijímání v děkanském kostele 44000 poutníků a v jezuitském kostele 32000 poutníků), zbudoval pražský arcibiskup hned vedle děkanství tzv. arcibiskupský dům (nynější ZUŠ), v němž byli ubytováni kněží pověření pomocí farní správě. Superior a nejméně jeden kaplan pak působili v Klatovech a bydleli v tomto domě až do 50. let 20. století.
K rozšíření mariánské úcty hodně přispěl Jan Florian Hammerschmied, od r. 1695 klatovský superior, který napsal historii Klatov a mariánského obrazu.
Rovněž několik nevysvětlitelných uzdravení přispělo k rozšíření úcty k Panně Marii klatovské. Např. historiograf města Klatov dr. Jindřich Vančura, o němž nelze říci, že by byl vlídně nakloněn katolické víře, přiznává, že např. uzdravení hrbatého tříletého dítěte Jakuba Stránského, za jehož uzdravení se jeho otec vroucně modlil k Panně Marii klatovské, nelze vysvětlit jinak než zázrakem.V době osvícenství počala mariánská úcta ochabovat, ale nezanikla zcela ani po vzniku ČSR, kdy se razilo heslo „Pryč od Říma!“
Věříme, že Matka Boží bude i nadále ochraňovat naše město a všechny jeho obyvatele, a to i ty, kteří ještě bloudí, a přivede je všechny ke svému Synu.
JUDr. Jiří Bílek